Své půlroční působení v kladenském dresu po vzájemné dohodě ukončil exligový Zdeněk Folprecht. Při příležitosti jeho konce na Kladně Vám přinášíme rozhovor, který mapuje Folprechtův konec v barvách Kladna. Zdeňkovi za jeho odvedenou práci děkujeme a na jeho další cestě přejeme hodně štěstí a zdraví!
Zdeňku, jak došlo ke tvému konci na SK?
Můj konec nebyla unáhlená záležitost, ale rodil se již v průběhu podzimní části sezóny. Začal jsem pracovat v podcastu Kudy běží zajíc a zároveň jsem finišoval vydání své knihy. Podstatnou částí je také moje rodina. Zároveň mi nepřišlo fér zanedbávat fotbal, takže jsem se domluvil na snížení počtu tréninků. Ani to však nepomohlo a na scénu tak přicházela myšlenka o oném konci. Sedli jsme si s trenérem a on vše s klidem vzal. Mně přišlo nefér trénovat jednou v týdnu, když ostatní kluci makají na třech až čtyřech trénincích týdně.
Kam teď povedou tvé fotbalové kroky a proč?
Musím říct, že jsem nejednu nabídku. Nejvíc asi ze Hřebče, kde mě lákali na to, že nebudu trénovat. Už v létě jsme se domluvili, že neposílím žádný konkurenční tým. Veškeré nabídky jsem s díky odmítnul a přestoupím do místa, kde všechno začalo a kde zároveň stavím dům. Do mých rodných Tuchlovic.
Jak hodnotíš podzimní část sezóny, včetně postavení v tabulce v kontrastu jízdy pohárem?
Samozřejmě jsme chtěli být jinde. Nejde o to, kde jsme, ale o tu propastnou ztrátu. Nejvíc mě mrzí zápasy, ve kterých jsme byli lepší a nedotáhli je do vítězného konce. Na druhou stranu jsem ani nedoufal, že si ještě zápasy na takové úrovni (3. kolo MOL Cupu) zahraji. Obzvlášť s Libercem.
Je něco, co by si chtěl vzkázat příznivcům, spoluhráčům, trenérům nebo třeba funkcionářům klubu?
Všem bych chtěl samozřejmě popřát hodně štěstí. I přes krátké trvání mého působení jsem si vše užil a na mladou partu kladenské kabiny budu vzpomínat s úsměvem. Na Kladně jsem se cítil moc dobře a všem za to děkuju.