Kladno – Euforie! Nadšení! Splnění dětského snu! To vše zažil odchovanec SK Kladno Adam Kronus v 88. minutě zápasu Plzně s Barcelonou. Jako první Kladeňák naskočil do slavné Ligy mistrů…
Adame, co ti proběhlo hlavou, když na tebe ukázal trenér Bílek, že půjdeš do hry proti Barceloně?
Jednoznačně radost…Až mě překvapilo, že jsem před vyprodaným stadionem nebyl nervózní. Chtěl jsem si to hlavně pořádně užít, protože pro takové pocity jsem začal ve čtyřech letech fotbal hrát. Bral jsem to spíše za odměnu a splnění dětského snu. Věděl jsem, že si tento moment budu pamatovat do konce života.
Jak ses cítil, když jsi vybíhal na hřiště nejlepší soutěže světa, ještě proti Barceloně?
Cítil jsem se fantasticky. Proudila ve mě velká spousta pocitů a hlavně euforie. Byl jsem rád, že veškerá dřina mimo trénink se vyplatila. Snažil jsem se užívat atmosféru, když při střídání celý stadion zařve mé jméno. Hlavně jsem ale věděl, že se celá rodina i kamarádi dívají, takže jsem se chtěl ukázat.
Na hřišti jsi se rozhodně neztratil. Jak se ti hrálo?
Hrálo se mi výborně. Díky trenérům jsem byl výborně připraven fyzicky i takticky. Přestože tempo hry je opravdu na jiné úrovni, než jsem doposud hrál. Každopádně na hřišti už jsem si nepřipouštěl, proti komu hraji.
Ale hrál jsi proti Barceloně…
Bral jsem to jako každý jiný zápas a chtěl týmu pomoci a potěšit diváky nějakou podařenou akcí. Jsem rád, že jsme na závěr zvládli dostat pod tlak i tak velký tým
Myslíš, že už jsi zabydlený v A týmu Plzně?
Jednoznačně ne. Ve fotbale se vše mění z minuty na minutu. Vždyť minulý týden jsem usínal s pocitem, že jdu druhý den normálně do školy a ráno mě vzbudil telefonát, že se mám okamžitě připojit k A týmu. Snažím se nasbírat, co nejvíce zkušeností a stále na sobě víc pracovat.
Jaký byl vůbec tvůj přechod v šestnácti letech z SK Kladno do Viktorie Plzeň?
Pamatuji si, že rozhodnutí, zda odejít z Kladna bylo velmi složité. Na SK jsem poznal skvělé lidi i trenéry a opouštět se mi rozhodně nechtělo. Přesto jsem cítil, že se musím posunout dál.
A jaké byly začátky v Plzni?
Přechod byl pro mě osobně hodně špatný, ale nic, co by se nedalo zvládnout. Nové prostředí, škola, a hlavně jsem byl bez rodiny. Občas jsem pochyboval, zda jsem udělal dobře. Jsem ale hrozně rád, že jsem se nevzdal a šel si za svým cílem.
Byl jsi z Kladna dobře připravený, abys obstál v Plzni?
Rozhodně ano! Důležité bylo, že jsem celou sezonu před odchodem byl zdravý a odehrál velkou porci zápasů. Strašně mi pomohl přesun z kategorie U16 do U19, kdy jsem se otrkal a zocelil mezi staršími, z čehož jsem pak v Plzni těžil.
Co bys poradil mladým fotbalistům, kteří hrají v SK Kladno?
Ať poslouchají trenéry, protože to s nimi vždy myslí nejlépe. Nejdůležitější je na sobě pracovat mimo trénink. Pro mě třeba začíná trénink už hodinu před začátkem a důležitá je i regenerace. Trénink mi denně zabere 3-4 hodiny.