Turnaj pro hráče ročníku 2017 a mladší se uskutečnil 3.–4. října v německém Taunussteinu. Hrálo se ve dvou areálech – u pořadatelské SG Orlen a v areálu GSV Born – a do turnaje zasáhlo celkem 64 týmů. Konkurence byla mimořádná. Mezi účastníky nechyběly například AC Milán, Borussia Mönchengladbach, Bayer 04 Leverkusen, Eintracht Frankfurt, Hertha BSC, 1. FC Köln, VfL Wolfsburg, Hamburger SV, Mainz 05 nebo FC Augsburg. SK Kladno vyslalo do Německa dva výběry – blue a white. Oba od prvních zápasů poznávaly vysoké tempo, technickou kvalitu i taktické vyspělosti zahraničních soupeřů.

Modrý tým zahájil turnaj těsnou porážkou 0:1 s Herthou Berlín, následně zvítězil 1:0 nad VfB Unterliederbach a 5:2 nad Trierem. V další fázi přišla mimo jiné velmi cenná výhra 4:0 nad Wolfsburgem. Také pokračování turnaje nabídlo sérii atraktivních konfrontací. Kladenští se utkali s 1. FC Köln, znovu s Wolfsburgem a především s Bayerem Leverkusen.

Právě duel s jednou z nejuznávanějších německých akademií se stal jedním z vrcholů celého víkendu. Kladno se po brance Daniela Frýdla dostalo do vedení a nakonec s Leverkusenem remizovalo 1:1. V této části turnaje přitom bylo jediným soupeřem, který Bayer připravil o body. Modrý tým následně přidal vítězství 4:2 nad Arheilgenem a svůj program zakončil soubojem s Augsburgem. Ve velmi nabitém programu tak během dvou dnů nasbíral množství zkušeností proti soupeřům, s nimiž se hráči v běžných domácích soutěžích prakticky nepotkávají.

Bílý tým měl výsledkově složitější cestu, i pro něj však znamenal německý turnaj mimořádně cennou zkušenost. Postupně se hráči dokázali stále více přizpůsobovat kvalitě a tempu soupeřů a v závěrečné skupině zaznamenali dvě vítězství a dvě remízy.

Celý víkend tak nebyl jen o výsledcích. Pro hráče i trenéry představoval především možnost porovnat se s evropskou špičkou, získat nový pohled na vlastní výkonnost a odvézt si zkušenosti, které mohou využít v dalším rozvoji.

Turnaj pohledem trenéra Waldemara Fialy

„Do Německa jsme vyjeli hlavně proto, abychom poznali kvalitu jinde a vyzkoušeli si to proti evropským top týmům. Chtěli jsme potkat mužstva z Bundesligy, aby to bylo pro kluky zajímavé. Turnaj byl výborně zorganizovaný, ubytování bylo dobré a systém turnaje patřil k nejlepším, jaké jsem zatím viděl.

Měli jsme dva týmy. Bílý dostal na začátku do skupiny Wolfsburg, nizozemskou 1v1 Academy a domácí Ahrleigen. Kvalita byla jednoznačně na straně soupeřů. Přehrávali nás v kombinaci, k tomu se přidala nervozita a nezvyk na místní umělou trávu. Tři porážky a jediný vstřelený gól nás poslaly do další skupiny, kde nás čekala londýnská akademie, velmi kvalitní německý soupeř a Hamburger SV. Také tato skupina byla nad naše síly. Až v další části turnaje se kluci začali více dostávat do hry a s Altdorfem jsme uhráli smolnou remízu 1:1.

Modrý tým začal těžkým zápasem s Herthou Berlín. Hertha byla lepší, ale prohráli jsme pouze 0:1 po přímém kopu asi minutu a půl před koncem, takže nás to samozřejmě mrzelo. Ve druhém zápase jsme po vyrovnaném průběhu vyhráli 1:0 a následně porazili Trier 4:2. Díky tomu jsme se dostali do další, prakticky bundesligové skupiny, kde nás čekala špičková mládež Mainzu, druhý tým Herthy a Wolfsburg. Vítězství 4:0 nad Wolfsburgem nám dalo velkou naději, ale další dva soupeři nám ukázali svoji kvalitu a po dvou vysokých porážkách jsme pokračovali do skupiny o 16.–32. místo.

Potom jsme znovu narazili na Wolfsburg. Byl to vyrovnaný zápas, vedli jsme 1:0, po smolném vlastním gólu jsme prohrávali 1:2, dokázali jsme vyrovnat a ještě jsme šli dvakrát sami na branku. Bohužel jsme v poslední minutě inkasovali na 2:3. Přesto jsme měli z prvního dne velmi dobrý pocit.

Jedna věc, kterou nám turnaj ukázal, je, že zahraniční hráči nejsou nějak výrazně pohybově lepší, čehož jsme se trochu obávali. Rozdíl je ale především v technice a taktice. Skoro všechny týmy mají velmi dobře zvládnutou rozehrávku, umějí si pomoct středovým hráčem a dostat míč pod tlakem do strany. Takovou kvalitu je u nás v této věkové kategorii těžké pravidelně potkávat.

Druhý den jsme začali proti 1. FC Köln. Hráli jsme dobře a utkání bylo vyrovnané, bohužel jsme dvakrát udělali velkou chybu při rozehrávce a proti takto kvalitním týmům se to okamžitě trestá. Na druhou stranu bylo vidět, že chceme hrát fotbal a ani proti bundesligovým soupeřům jsme nechtěli pouze nakopávat míče.

Potom přišel zápas, na který budeme ještě dlouho vzpomínat – Bayer Leverkusen. Bylo jasné, že proti takovému soupeři nemůžeme hrát úplně stejným způsobem jako běžné zápasy. Byl to zápas o vůli, plnění defenzivních úkolů a snahu dostat se do brejků. Přesto jsme byli směrem dopředu nebezpeční a jeden protiútok jsme využili, když to Dáňa Frýdl fantasticky trefil.

Od té chvíle jsme už hráli více na výsledek. Bránili jsme, hráli jednodušeji a snažili se soupeře dostávat do problémů rychlými přechody. Několik jejich šancí jsme přežili, jednou nám to tam bohužel spadlo a skončilo to 1:1. Ještě asi dvacet sekund před koncem jsme měli možnost utkání rozhodnout, ale střela šla nad.

O hraní na výsledky bych mohl mluvit dlouho. Myslím si ale, že není vůbec špatné si občas podobný zápas na výsledek zahrát. Můžete proti takovému soupeři hrát pořád stejně, prohrát třeba 1:8 a za chvíli na to zapomenout. Nebo dokážete proti Bayeru Leverkusen uhrát 1:1 a máte zážitek a motivaci, ke které se můžete vracet ještě několik let. Leverkusen v této části turnaje ztratil jediné dva body právě s Kladnem.

V dalších zápasech dostali větší prostor kluci, kteří proti Leverkusenu tolik nehráli. Přišla porážka 3:5 po dalším vyrovnaném utkání, potom vítězství 4:2 nad Ahrleigenem a nakonec zápas o 27. místo proti Augsburgu. Tam už nám trochu docházela energie a zároveň byl soupeř opravdu výborný – rychlý, technický a velmi kvalitní. Prohráli jsme 3:6. Ve stejné části turnaje hrála také Dukla Praha a skončila jedno místo za námi.

Celkově jsme odehráli třináct zápasů, z toho jedenáct opravdu těžkých. Takovou kvalitu jsme ještě nikdy nepotkali a jsem přesvědčený, že podobné turnaje musíme absolvovat minimálně dvakrát ročně, protože nás mohou strašně posunout.

Bílý tým hrál závěrečnou skupinu posledních osmi týmů a na první vítězství dlouho čekal. I v této části ale potkáte fantastické fotbalisty. Hráči mají výborný první dotek, přebírají míč v rychlosti, mají kvalitní střelu a dokážou vás přehrávat individuálně. Nakonec jsme se dočkali dvou vítězství a dvou remíz. Hlavně pro psychiku kluků to bylo strašně důležité. Po první výhře na sebe naskákali, následovala děkovačka s rodiči a bylo vidět, jak moc pro ně vítězství znamenalo.

Celý turnaj nám dal velkou perspektivu. Když přijedete na kvalitní turnaj v Česku, ve finále vysoko vyhrajete a začnete si hodně věřit, pak přijedete sem a najednou zjistíte, kolik dalších kvalitních týmů v Evropě existuje. Na druhou stranu jsme sem přijeli s kluky, kteří ještě na jaře hráli běžné regionální zápasy, a najednou nastupují proti Herthě Berlín, Wolfsburgu nebo Bayeru Leverkusen – a neztratí se.

Jsme z celé akce nadšení. Moc se nám to líbilo, turnaj nám ukázal spoustu věcí a doufáme, že se nám podobnou zkušenost podaří co nejdříve zopakovat.“